Jakou elektrodu použít pro jaký účel?

Při výběru tyčových elektrod je třeba vzít v úvahu hlediska materiálu a techniky svařování.

 

Krátký přehled

Typ

Název

Definice

R, RR

Rutilové

Standardní elektroda s univerzálním použitím, s jemnými kapénkami až po střední kapénkový přechod, dobrá mechanická kvalita, svařovací polohy PA, PB, PC, PE, PF (PG jen omezeně)

RB

Bazicko-rutilové

Použití jako kombinace z dosažitelných vysokých hodnot houževnatosti a univerzálního použití se zvýšenými požadavky na svářeče a dodatečné dohotovení švu

B

Bazické

Použití pro požadavky vysoké mechanické kvality, kapénkový přechod se středními až hrubými kapénkami, horší odstranitelnost strusky, možno ve všech polohách, respektujte dobu přesušování před použitím

RC

Rutil-celulózové

Používá se jako náhrada čistě rutilových elektrod, aby bylo možné bezpečně pracovat i ve svařovací poloze PG, omezený vznik strusky, vyšší požadavky na svářeče a dodatečné dohotovení

C

Celulózové

Používá se převážně na kořenovou vrstvu na svarech trubek (svařování potrubí) v poloze PG, dobrá mechanická kvalita, střední kapénky, téměř žádná struska

Výběr dle hlediska techniky svařování

Každý typ elektrody má specifické vlastnosti z hlediska techniky svařování pro zcela určitý svařovací úkol.

 

Celulózová elektroda (C)

Celulózoví elektrody (C) se používají z důvodu jejich dobrých vlastností ke svařování shora dolů (pol. PG) ke svařování oblých svarů na trubkách větších průměrů. Hlavní oblast použití je pokládka potrubí. Oproti svařování v poloze svislá nahoru (PF) je možné zde i na kořenové vrstvy použít relativně tlusté elektrody (4 mm). To přináší ekonomické výhody. Hlavní výhodou kombinovaného rutilově-kyselého typu (RA) je odvod strusky v tenkých spárách, kde se kompaktní struska zachytává a špatně se uvolňuje. Struska typu RA je porézní a rozpadá se pod kladivem na strusku na malé kousky, které je možné následně snadno odstranit.

 

Rutilová elektroda (R, RR)

Speciální vlastnosti rutilové elektrody (R, RR), tedy opětovné zapalování, snadná odstranění strusky a dobrý tvar svaru, určují oblasti použití. To je stehování, jakož i svařování koutových svarů a krycích vrstev, kde záleží na kompletním odstranění strusky a na tom, aby svar dobře vypadal.

 

Rutilově celulózní typ (RC)

Rutilově celulózní typ (RC) je možné svařovat ve všech polohách, také ve svislé poloze shora dolů. Proto je možné ho použít univerzálně, obzvláště v montážních podmínkách. Především s tlustě obalenou elektrodou, která splňuje vyšší požadavky také z hlediska vzhledu svaru, je v malých podnicích často univerzálně používanou elektrodou.

 

Rutilově bazická elektroda (RB)

Rutilově bazická elektroda (RB) se hodí z důvodu svého tenčího obalu a jeho speciální charakteristiky na svařování kořenových vrstev a pro polohu PF. Především se používá při pokládce potrubí o malých a středních průměrech.

 

Bazická elektroda (B)

Bazická elektroda (B) se hodí na svařování ve všech polohách. Speciální typy jsou dokonce vhodné na svařování shora dolů. Oproti ostatním typům není tvar svaru tak hezký. Zato má svárový kov "vnitřní hodnotu". Ze všech typů elektrod mají bazické elektrody nejlepší tuhost a nejlepší odolnost proti praskání svárového kovu. Používají se všude tam, kde vládnou komplikované poměry v rámci svařování základního materiálu, např. u ocelí s omezenou vhodností ke svařování nebo u velkých tlouštěk stěn. Dále tam, kde je požadována tuhost spoje, např. na stavbách, které budou později vystaveny nízkým teplotám. Nízký obsah vodíku také umožňuje použití tohoto typu hlavně ke svařování vysoce pevných ocelí.

 

Výběr dle hlediska materiálů

Vlastnosti pevnosti a tuhosti základního materiálu musí dosahovat vždy i svárový kov. Aby byl výběr elektrod z tohoto hlediska co nejjednodušší, jsou v kompletním označení tyčové elektrody dle DIN EN ISO 2560-A také odkazy na minimální hodnoty meze kluzu, pevnosti v tahu a tuhosti svárného kovu a na některé svařovací vlastnosti.

Pokud se např. podíváte na zkratky E 46 3 B 42 H5, pak zde naleznete tento význam: Tyčová elektroda na ruční svařování obalenou elektrodou (E) má mez kluzu min. 460 N/mm2, pevnost v tahu mezi 530-680 N/mm2 a min. roztažnost 20% (46). Nárazová práce 47 joulů je dosažena až do teploty -30°C (3). Tato elektroda je bazicky obalena (B). Nyní následují nepovinné údaje k výtěžku a vhodnosti proudu elektrody. Elektroda uvedená v příkladu má výtěžek od 105 do 125% a připojuje se pouze na stejnosměrný proud (4) ve všech polohách, kromě ve svislé poloze shora dolů (2). Obsah vodíku svárového kovu je pod 5 ml / 100 g / svárového kovu (H5). Pokud jsou ve svárovém kovu kromě manganu obsaženy ještě další prvky slitin, pak se udávají před zkratkou typu obalu označením chemických prvků a příp. číslem pro procentuální obsah (např. 1Ni).

Nízký obsah vodíku je důležitý při svařování ocelí, které mají sklon k praskání, jako jsou např. vysoce pevné ocele. Označení obsahu vodíku vám poskytne nezbytné informace.

Podobný systém označování existuje také pro vysoce pevné elektrody (DIN EN ISO 18275), žáropevné elektrody (DIN EN ISO 3580-A) a pro nerezové elektrody (DIN EN ISO 3581-A). U žáropevných a nerezových elektrod se musejí kromě pevnosti shodovat také vlastnosti tepelné odolnosti resp. korozní odolnosti svárového kovu se základním materiálem. Platí zde pravidlo, že by měl být svárový kov podobný nebo trochu výše legovaný než je základní materiál.

 

Stažení Příručka Svařovací materiály